První úkol před tímto utkáním byl, aby se našlo kus hřiště, který nevypadal, jako kdyby se na hřišti vyřádili divočáci (divočáci řádili během víkendových utkání dorostu a našeho béčka).
K dalšímu mistrovskému utkání zavítal do sršního hnízda vedoucí tým soutěže, který zatím neztratil ani bod. Pro sršní letku to tedy měla být velká prověrka fotbalových dovedností a schopností.
Struhy? Před tímto mistrovským utkáním pro nás byly velkou neznámou. Nikdy jsme proti tomuto soupeři nenastoupili. Většina z nás ani nevěděla, kde se tato obec nachází.
Do utkání jsme opět vstoupili velmi špatně. Nechytili jsme tempo utkání, vše hráli ze stoje a pomalu, chodili do zbytečných kliček a v rozehrávce vytvářeli jednu chybu za druhou.
K poslednímu utkání podzimní sezony jsme vyrazili na nedalekou větrnou hůrku do Stratova. Počasí bylo téměř letní, a tak nic nebránilo řízení letového provozu k vpuštění sršní letky na plac.
Další mistrovské utkání se odehrálo na vyhlášeném fotbalovém "letišti" v Sadské. Letový prostor by měli přeci ovládat litolští sršni a ne hráči Sadské. Tak uvidíme... V minulém kole jsem psal, že jsme byli minimálně vyrovnaným soupeřem pro Kostomlaty.
Po dvou náročných trénincích se naše sršní naděje představily v dalším utkání proti Kostomlatům. Výsledek byl tentokrát pro naše borce až moc krutý. Troufám si tvrdit, že zápas byl minimálně vyrovnaný.
