Branky: –
Sestava: Prach – Haken, Řehák, Droberjar, Šípek – Fárka – Bašus, Janík, Rozlivek, Šimon – Pitra Lavička: Shliapin, Hrabánek, Zich, Dvořák
Po posledním povedeném utkání na hřišti lídra celé soutěže, SK Český Brod, který za celou sezónu ani nejsou neztratil body, jsme si dělali naději na bodový zisk doma. Už totiž na jejich hřišti jsme ukázali, jak silný tým máme a nebýt našich dvou chyb, odvezli jsme si z jejich hřiště bod. Bohužel se to nepovedlo, a tak o to více jsme byli natěšeni na toto domácí utkání, navíc před našim skvělým publikem.
Od první vteřiny v kabině jsme se soustředili na úkoly, které bylo potřeba rozdat a pevně se jich držet. Brod totiž není soupeř, se kterým odehrajete zápas „v suchým triku“ a není na něj třeba se takticky připravovat. Po našich hráčích jsme chtěli především plné nasazení, správnou/zdravou tvrdost a odhodlanost z utkání odnést maximum.
To se od začátku zápasu dařilo. Jasně, soupeř měl hlavně na křídlech neskutečně kvalitní hráče, velmi silné individuálně, technicky i fyzicky a co se týče individuální kvality, soupeř měl o kousek navrch. Na druhou stranu my jsme to kompenzovali nasazením a neskutečným úsilím, takže rozhodně nemohu říct, že bychom tahali za kratší konec! O to více nás mrzí 19. minuta, kdy po rohu prolétl míč (i když je nutné podotknout, že skvěle kopnutý) našim vápnem a na zadní tyči se hráč soupeře nemýlil. Stalo se, jeli jsme dál a bojovali a věřili, že se podaří srovnat. Tentokrát ale nebylo štěstí na naší straně a po teči našeho obránce se podařilo soupeři vsítit další gól. :/ Velmi smolná pětiminutovka, ale co se dá dělat…
Pozitivní je, že nás to nesložilo, bojovali jsme do konce první půli, o poločase si v kabině řekli, že není nic ztraceno a od 46. minuty naši kluci opět vlétli na hřiště a snažili se svou urputností alespoň snížit. Jak už jsem zmínil, to štěstí nás tuto sobotu nepotkalo, protože i když jsme se dostávali do zakončení, i když se nám podařilo dát pár pěkných průnikovek, vždycky kousek chybělo. Po pěkně rozehraném rohu dokonce Adam Janík orazítkoval břevno soupeřovy branky, bohužel to tam ale ani tentokrát nepadlo.
Ke konci utkání jsme se rozhodli změnit rozestavení a hráli na tři útočníky, svoje ovoce to ale tentokrát prostě nepřineslo.
Mladí sršni odehráli utkání, kde se bojovalo, šance se vytvářely, netahali vyloženě za kratší konec (i když některé individuality soupeře prostě byly vidět), ale bohužel jsme odešli z utkání jako poražení. Poražení po dvou gólech, kdy jsme jednou neuhlídali prostor malého vápna a podruhé si srazili míč do brány sami. Je to škoda, ale my trenéři vždycky říkáme – „prohrát se může, ale je podstatné JAK“.
A tentokrát nemůžeme nic jiného než kluky pochválit a poděkovat jim. Za co? Za úsilí, za držení taktických pokynů i za to, jak se snažili hrát. Štěstí nebylo na naší straně, gól jsme prostě nedali.
V neposlední řadě bych rád ocenil i naše fanoušky a rozhodčího. Fanoušci byli slyšet v tom dobrém slova smyslu (jsme moc rádi, že nás podporujete) a rozhodčí odřídil utkání správně a s hráči o každém svém rozhodnutí komunikoval, což je hrozně důležité! Díky.
Poslední má slova budou souviset s pozváním na další utkání, které bude stěžejní, přijede opět na naše hřiště v Litoli soupeř, u kterého zápasy hodnotíme jako derby, a to UNION Čelákovice. V tabulce je postaven podobně jako my, takže očekáváme vyrovnaný a pěkný zápas! Určitě dorazte nás podpořit, jste pro nás hracím motorem.
Za trenérský tým
Martin Špecián