Sestava: Holub D. – Srp M., Hrabánek J. ©, Šmíd M., Karamon V. – Zich F., Vostruha A., Lepka M. – Prokop T., Pitra P., Martínek R.

Náhradníci: Fér A., Pařez D.

K třetímu mistrovskému utkání sezóny jsme zavítali do areálu poděbradské Bohemie, kde jsme se chystali změřit síly s jejím B týmem. Utkání se kvůli podmáčenému terénu muselo odehrát na umělé trávě, což naštěstí díky krásné umělce nemělo na zápas zásadní vliv. Tým Bohemie doposud kromě utkání se Všejany/Straky nezaváhal, tudíž jsme tušili, že nás čeká těžký soupeř. Náš tým si zároveň jistě toužil spravit chuť po poslední kruté porážce. Kvůli několika omluvenkám a neúčasti některých hráčů na tréninku (tudíž jsme je nemohli nominovat na zápas) jsme ovšem na utkání odjeli v skromném počtu 13 kluků a museli jsme proto poprvé v sezoně měnit rozestavení, abychom byli typologicky schopní obsadit plnohodnotně všechny posty.

Po krátkém předzápasovém taktickém briefingu týkajícího se nové formace jsme vlítli do prvního poločasu. A když píšu vlítli, tak skutečně vlítli, neboť od první minuty jsme diktovali tempo zápasu a měli drtivou převahu co se týče držení míče. Ač věkově i fyzicky vyspělejší tým soupeře byl přehráván naším kolektivním a kombinačním fotbalem, díky kterému jsme si vytvořili hned několik šancí, které jsme bohužel neproměnili. Vzápětí z ojedinělého brejku soupeře přišel trest v podobě inkasované branky – 1:0 pro domácí. To náš tým ale nerozhodilo a pokračovali ve výborném výkonu i nadále a odměnou nám za to byla vstřelená branka, o kterou se postaralo naše útočné eso Péťa Pitra – 1:1. Po vstřeleném gólu jsme pokračovali v dobrém výkonu až do konce poločasu.

O poločase jsme kluky chválili a nabádali, ať ještě trochu proti větším klukům přidají na důrazu a pokračují v nastaveném výkonu. Na klucích bylo znát, že si věří, což se hned promítlo v první minutě druhého poločasu, kdy si se soupeřovou obranou ve stylu kočka myš pohrál Martin Lepka a šli jsme do vedení – 1:2. Opařený soupeř, kterému jsme celý zápas nedovolili vyjma pár standartek de facto nic, se musel čím dál více uchylovat k dlouhým míčům, se kterými si ale naše obrana bravurně poradila. Od bránkaře počínaje, přes obranu, trpělivou a přesnou rozehrávku, práci záložníků, rychlého přechodu do útoku – náš výkon v každém aspektu hry v tomto zápase snesl ty nejvyšší měřítka. Nebyl hráč, který by podal špatný výkon, ba naopak. Všichni kluci zaslouží velkou pochvalu, neboť nikoliv jako individuality, ale především jako tým jsme soupeře přehrávali. Nicméně stejně musím zmínit a vyzdvihnout především výkon Aleše Vostruhy (kterému je ještě pouhých 10 let!), který v srdci zálohy rozdával míče, pomáhal s rozehrávkou a diktoval tempo hry jako zkušený čtyřicátník. Zpět ale k zápasu – naše převaha na hřišti pochopitelně znamenala zvýšený počet brankových příležitostí, které jsme taky zužitkovali. Po závaru ve vápně se po faulu na Péťu Pitra pískala penalta, kterou s velkým přehledem proměnil kapitán Jirka Hrabánek – 1:3. Krátce poté po krásné kombinační akci celého týmu navýšil skóre v náš prospěch Adam Fér – 1:4. Následně jsme mohli přidat i další góly, nicméně už jsme nebyli v zakončení tak přesní. Zápas se dohrával v naší režii a soupeř si podle mě po závěrečném hvizdu oddechl, že je konec. Naši sršni po zásluze odváží z Poděbrad všechny tři body domů!

Závěrem bych chtěl poděkovat rodičům za podporu – jsme moc rádi, že nás jezdíte podporovat tak v hojném počtu i na venkovní zápasy – vážíme si toho. No a především bych chtěl poděkovat klukům za jejich kontinuální práci na tréninkách i na sobě sama ve svém volném čase – na drtivé většině z nich je vidět ohromný progres, který se pak promítá do týmového výkonu, který také roste. Když porovnám výkony, které jsme podávali na začátku jara s výkony, které podáváme nyní (ať už individuální, tak především ten týmový), tak se člověk nestačí divit. Odměnou jim buď tyto naprosto zasloužené výhry, které věřím, že budou pokračovat, pokud k zápasům budeme přistupovat stejně, jako k tomuto a především pokud neusnou na vavřínech a budou nadále tvrdě pracovat na tréninkách, neboť vždy je co zlepšovat 😉.

Závěrečné díky bych chtěl věnovat všem, kteří dočetli až do konce tento můj vyčerpávající report 😉

Za trenérský štáb,

Michal Zoubek