Sestava: Daniel Holub (C) – Adam Šesták, Martin Dvořák, Miroslav Šmíd – Radek Martínek, Aleš Vostruha, Filip Zich, Martin Lepka, Tobiáš Prokop – Petro Pitra, Adam Fér

Náhradníci: Vítek Karamon, Matyáš Roza

Góly: 27´ Tobiáš Prokop, 29´ Martin Lepka, 42´ Petro Pitra

Na svatého Václava jsme odehráli další mistrovské utkání, tentokrát opět s týmem Semic, se kterými jsme hráli už před několika týdny. I proto jsme věděli, že nás nečeká rozhodně nic lehkého. Zápas se navíc bohužel hrál na tréninkovém hřišti soupeře, které nebylo v optimálním stavu a střídající hráči se museli schovávat pod deštníkem.

Do zápasu jsme i přesto vstoupili poměrně aktivně a s chutí hrát fotbal. Bohužel nás na rychlém terénu srážely nepřesnosti a soupeř se díky nim dostával do šancí. Jednu z nich proměnil po skryté střele z vápna, skóre tedy bylo 1:0. Kluky ovšem gól nepoložil, hru zpřesnili a fanoušci mrznoucí v nevlídném deštivém počasí mohli ve zbytku první sledovat oboustranně pohlednou podívanou plnou šancí. Po závaru v soupeřově vápně se nejlépe zorientoval Toby Prokop, který překonal soupeřova obránce a následně chytrou střelou podél gólmana srovnal skóre. Naše hra začala postupně získávat čím dal lepší obrysy, bohužel se poslední zápasy potýkáme se střeleckou impotencí, tudíž několik nadějných příležitostí skončilo vedle brány nebo v rukavicích solidně chytajícího gólmana soupeře. Soupeř spoléhal zejména na rychlost a důraz svého útočníka, který nám po celý zápas dělal velké problémy. Většina našich šancí pramenila z chirurgicky přesných průnikových nahrávek Martina Lepky a rychlosti a přímočarosti Péti Pitry. Právě toto duo vybojovalo další gól. Péťa Pitra důsledným presinkem vybojoval míč pro Martina Lepku, který krásnou střelou z hranice vápna vymetl vzdálenější šibenici soupeřovy branky. Právě střelba z dálky je hlavním problémem naší hry, kdy se ve většině situací snažíme dohrát míč „až do kuchyně“, místo střely ze střední vzdálenosti. Do poločasu jsme ale i přesto šli za vedení 2:1.

Do druhé půle jsme vstoupili podobně aktivně, akorát o poznání přesněji, což ihned vyústilo v několik našich šancí. Další gól do prázdné branky Fíly Zicha nám zhatilo ofsajdové postavení. Netrvalo dlouho a naši převahu podtrhl gólem po pohledné akci a centru ze strany Péťa Pitra. Tímto momentem jako by si naši borci mysleli, že zápas skončil. Bohužel pro nás tomu tak zdaleka nebylo. Přestala nám fungovat mezihra a místo toho abychom soupeře „uvařili“ nátlakovou a kombinační hrou, jak jsme si říkali o poločase, jsme se začali uchylovat k dlouhým míčům za obranu, se kterými si soupeř dokázal poradit. Po několika závarech před naší brankou a našem nedůrazu soupeř snížil. Naše hra se po inkasovaném gólu mírně zlepšila, po festivalu neproměněných šancí z kopaček našich borců to byl ale soupeř, kdo využil okénka v naší obraně a vyrovnal na 3:3. Na klucích bylo cítit, že ze zápasu nechtějí odcházet bez výhry a vrhli se na soupeře. Bohužel v několika stoprocentních jsme si vždy vylámali zuby na gólmanovi soupeře, nebo naší šanci zhatila špatná komunikace mezi sebou. Zápas tím pádem skončil remízou 3:3.

Utkání pro nás musí sloužit jako ponaučení, že i při vedení musíme dále pokračovat v kombinační hře a nedovolit vlastní nekoncentrací a neochotou běhat soupeři dostat se zpět do zápasu. 

Zároveň nás před zápasem zasáhlo nešťastné zranění našeho stěžejního obránce/záložníka a kapitána Jirky Hrabánka, který se na hrbolatém terénu při poslední předzápasové střele vážně zranil a bude nám pravděpodobně delší dobu chybět. Hraby, tímto ti za celý tým přejeme co nejrychlejší uzdravení a návrat na fotbalové trávníky!

V neposlední řadě děkujeme i přítomným fanouškům-rodičům, kteří i přes nepříznivé počasí hráčům fandili a podporovali kluky přímo u hřiště. A speciální poděkování patří paní Vostruhové, která zraněného Jirku odvezla do nemocnice. Moc děkujeme!

Za realizační tým,

Roman Vosecký