Góly: Šemberk, Černý, Eliška, Šimon, Dzurko
Karty: 0, Střídání: 2, Diváci: 13, Koeficient krásy předvedené hry: 6,2/10
Sestava: Loudil – Šesták, Šimon, Fér, Jareš – Šemberk (45´ Křivánek), Eliška, Papáček, Kejha – Černý, Zikmund (45´ Dzurko)
Poslední přípravné utkání před ostrým rozjezdem jarní části soutěže slibovalo řádnou prověrku, protože na sršně čekalo srovnání sil s mladými nadupaným týmem Všechlap A, kteří hrají klidný střed soutěže něco jako „nymburský převor“.
Na tradičním srazu před odjezdem před restaurací Dallas panovala dobrá nálada. Hráčů se sešlo více, než minulý týden, takže jsme, především pro potěšení hráče Zikmunda alias Zikiho, jehož lýtku vrtkavé jarní počasí nesvědčí, měli i dvě alternativy na střídání. Dalším důvodem úsměvů na tváři sršňů bylo, že nás po zápase čekala jedna veliká premiéra.
Vzhledem k deštivému počasí jsme se trochu obávali o kvalitu terénu, přeci jenom se jednalo o první kontakt s přírodní trávou po zimní přípravě. Naše obavy se však rozplynuly ihned potom, co soupeř posbíral z hrací plochy zbytky pyrotechniky z oslav Nového roku. Lze říci, že terén byl vzhledem k podmínkám dobře připraven.
Návratem hrajícího trenéra Jareše alias Jariho se do naší šatny vrátil řád i pečlivě připravený předzápasový proslov, tentokrát o demokracii, morálním rozměru sportu a lidství. Kabina pozorně naslouchala a někteří chlapy tajně zamačkávali slzičku, protože za hloubku poselství slovních obratů, které zaznívaly, by se nemusel stydět ani pan zesnulý kardinál Vlk. (co také v projevu zaznělo: „uvědomte si, že hrajeme nejnižší soutěž, a že už větší dřeváci než my nejsou, prostě tu chybu na hřišti uděláme všichni…“) Ihned po plamenném proslovu se ozvalo zaklepání na dveře šatny a objevil se jeden ze soupeřů s prosíkem, že přestože mají čtyři gólmany, ani jeden nedorazil a zda bychom jim nemohli brankáře půjčit. Na utkání jsme však odcestovali pouze s gólmanem s nejjistějšími výběhy na okrese Loudilem, proto jsme, i přes vehementní snahu MD7, který nebyl nominován do základu a snažil se tak na hřiště dostat alespoň touto cestou, nemohli přání soupeře vyhovět. V sestavě tak v návaznosti na minulé utkání a morálku proběhla řada změn. Hledající se zabiják Fér se posunul na stopera a Ziki s Černým alias Buňou vytvořili nejstarší tandem hrotových útočníků na okrese aka Bolek a Lolek.
Další specialitou, která byla po vzoru nejznámějších špičkových klubů zavedena i v FK Litol, je nástup k utkání s precizně vyčištěnými kopačkami. Nevíme však, jakým způsobem trenér Rada toto pravidlo v ACS kontroluje, protože než přišel náš trenér na hrací plochu, měli jsme již všichni kopačky totálně obalené bahnem… Dali jsme si však pár mašinek a vše bylo připraveno k utkání.
Přes počáteční obavy, zda našim sršňům nezvlhnou v anglickém počasí křidélka a zda se technicky srovnají s přírodní trávou, se výkon sršňů každou minutou zlepšoval. Sice jsme soupeři dovolili v úvodu vyhrávat, ale bojovali jsme a bylo to znát. Netrvalo dlouho a opět zafungovala vynikající spolupráce na diagonální ose Buňa na Šembrlejna, který se pověsil do vzduchu a nekompromisně zavěsil hlavou do levé šibenice. Je vidět, že Romanovi ranní nákup agamy, která se sama v teráriu rozdvojila, zvedl sebevědomí a natáhl tak svou sérii vstřelených branek již na dva zápasy.
Postupem času přibývalo na těžkém terénu osobních soubojů a někteří naši hráči, přestože se jednalo o přátelské utkání, začali zapomínat na trenérův proslov o morálním poselství a sportu. Hráči domácích bohužel svou frustrací na nevhodné chování navázali a drobné roztržky musel rozhánět rozumný pan rozhodčí Voborník, a kdy jsme se od jednoho hráče domácích s růžovými kopačkami dozvěděli, že i když mu je dvacet čtyři, tak „má vedle hřiště černýho bavoráka ve třílitru!“ Na odpověď na jeho otázku „A v čem jezdíš ty?“ se Jari zmohl pouze: „na kole“, na což pan řidič již nedokázal zareagovat. Posunem Papáčka alias Papiho, který si o poločase zjevně přidal dávkování cukru ve svém cukrovkářském budíčku, na levou stranu hřiště naše hra ožila a na Všechlapy se valila jedna naše akce za druhou, postupně jsme navyšovali svůj náskok, a když se blížil konec utkání, rozhodl se trenér, že Loudis nemůže odjet domů pouze s jednou obdrženou brankou, když je zvyklý na pět nebo šest, a tak mu po ukázkové nedomluvě přibalil na cestu ještě jeden gól. Nic významného se potom již v zápase neudálo, s pocitem dobře odvedené práce jsme před šatnami oklepali kopačky, osprchovali se a spokojeně nasedli do našich oprýskaných špinavých slabých aut a odjeli na vytouženou premiérovou tiskovou konferenci.
Góly: Šemberk, Černý, Eliška, Šimon, MD7 Karty: 0, Střídání: 2, Diváci: 13, Koeficient krásy předvedené hry: 6,2/10
Sestava: Loudil – Šesták, Šimon, Fér, Jareš – Šemberk, Eliška, Papáček, Kejha – Černý, Zikmund
2. poločas MD7 > Zikmund, Křivánek > Šemberk
Zapsal Eliška