Sestava: Holub D. – Pařez D., Hrabánek J., Šmíd M. – Karamon V., Zich F., Vostruha A., Martínek R. – Lepka M – Fér A., Prokop T.
Náhradníci: Pitro P., Šesták A, Roza M., Dvořák M.
V neděli 25.9. jsme přivítali na našem domácím pažitu Městec Králové. Utkání s Městcem jsou vždy velmi unikátním zážitkem, neboť vždy se jedná o velice dramatické utkání, jako tomu bylo například v letní přípravě, kdy jsme s tímto celkem po velmi dobrém výkonu nešťastně remizovali 5:5. Po výhře v Poděbradech se kluci nacházeli v dobrém rozpoložení a byli natěšení na zápas. Po zkušenostech z mého mládí jsem ještě před zápasem apeloval na kluky, že ačkoliv jsme je po minulém zápase pouze chválili, tak je pořád spousta věcí, na kterých se musí pracovat a na plácání se po zádech bude doba na konci sezóny, pokud nastavené výkony budeme schopní udržet. Bohužel, kluci byli hlavami při našich pokynech a proslovech asi jinde, neboť v průběhu první půle víceméně nikdo neplnil nic z toho, co jsme si řekli…
Zápas začal z naší strany extrémně vlažným nasazením, které zužitkoval velmi aktivní soupeř a po desetiminutovém tlaku se ujal zaslouženě vedení. Kluci byli evidentně napadajícím a houževnatým soupeřem zaskočení a uchýlili se namísto kombinační hry po zemi, která nás zdobí a kterou umíme, k dlouhým nákopům, které při našem výškovém průměru cca 1,32m nemůže mít úspěch. Následovala pro diváka ne moc koukatelná půlhodinka, kdy se nám po ojedinělé individuální akci napříč faktu, že soupeř byl lepší, podařilo skórovat po famózním samostatném úprku přes de facto celé hřiště zásluhou Péti Pitry – 1:1. Do kabin se proto šlo za nerozhodného stavu.
O poločase jsme překopali rozestavení v domnění, že nám hra na 4 obránce pomůže při rozehrávce a budeme díky tomu lépe překonávat soupeřovi linie. Zároveň jsme klukům (a musím říct velmi jemně na to, jak jsme s kolegou byli hrubě nespokojeni) vysvětlili, že takhle teda rozhodně ne, že nebude balóny nakopávat a že musí přidat na pohybu i bojovnosti, pokud chtějí dnes vyhrát.
Nástup do druhé půle byl však ještě horší než do té první, neboť už v první minutě druhého poločasu se soupeř ujal vedení. Naštěstí pro nás se z další individuální akce krátce poté opět prosadil Péťa Pitra – 2:2. Hra ovšem stále zdaleka neodpovídala našemu standartu a hlavně tomu, co kluci umí, a tak nás soupeř za naše chyby trestal a znovu se ujal vedení. Cca deset minut před koncem, kdy byl ve vápně nedovoleným způsobem zastaven opět Péťa, si penaltu vzal na starost kapitán týmu Jirka Hrabánek a bezpečně balón uklidil tzv. za háčky – 3:3. V následujících minutách se hra přelévala z jedné strany na druhou a vedení ať už pro jednu, či druhou stranu viselo ve vzduchu. Bohužel, po naprosto nesmyslném odpískání penalty ze strany rozhodčího nám byl vstřelen v poslední minutě zápasu rozhodující gól, který tak znamenal, že si Městec odveze všechny tři body.
Rozumíme tomu, že ne každé utkání se klukům povede. To se prostě stane. Co ovšem bychom klukům vyčetli je, že do zápasu (alespoň dle toho, jak jsme to s kolegou cítili) šli s tím, že soupeře bez námahy porazíme. Kór když se nedaří fotbalově, je potřeba zápas urvat nasazením, tím že budeme lítat a bojovat. Dnes mi to přišlo, že Městec chtěl více než my. Nezbývá nic jiného, než se z tohoto zápasu poučit a příště pokorněji a s větším nasazením přistoupit k dalšímu zápasu.
Za trenérský štáb,
Michal Zoubek