Report

FK LITOL – TJ Sokol Tatce 4:4 (3:4) – nedohráno

Branky: 8´ Černý, 22´ Zikmund, 35´ Loskot, 59´ Fér

Sestava: Loudil – Kejha, Zikmund, Novotný, Křáp (37´ Šesták) – Fér, Papáček, Černý, Šemberk – Dzurko, Loskot

 

Celé léto všichni netrpělivě čekali na tento okamžik. Na okamžik, než na perfektně připravený pažit, vyběhne litolská sebranka bojovat o body v nové soutěži. Shodou náhod nám byl do předkola vylosován již dobře známý soupeř – TJ SOKOL TATCE.

Před utkáním bylo v kabině řečeno, že my budeme týmem, který bude kontrolovat hru a rozdávat lidem radost. Jenže to se nám hned z kraje utkání nedařilo. Z prvního, ani nemohu říct útoku, jsme dostali úvodní branku utkání – soupeř ve snaze centrovat kopl balón k překvapenému (B)Loudilovi a ten zapadl přímo do šibenice, přičemž to na tabuli svítila teprve první minuta. Díky důrazné hře na polovině soupeře se nám podařilo, jmenovitě Tomáši Černému, ukořistit balón a poslat ho tam kam patří a to do sítě soupeře, rázem bylo vyrovnáno – 1:1.

Jenže to nebylo zdaleka vše, co se v prvním poločase událo. Ano, tušíte správně, následoval útočný kontr po levé straně, kde propadli oba krajní hráči, a soupeř poslal do pokutového území střílený balón, který ani jeden z našich stoperů neodkopl do zámezí. Naopak, oba ho nešťastně tečovali a neposedný pumlíč zůstal nehybně stát na brankové čáře, na které byl nejpohotovější hostující forward a doklepl ho do branky – 1:2 pro hosty.

„Do konce první půle zbývá hodně času“, prohlásil litolský zadák Tomáš Ziky Zikmund a hnal své kamarády k opětovnému srovnání skóre. Během několika minut jsme si vypracovali několik příležitostí na skórování, ale bohužel naše útočná esa prozatím pálila pouze slepými náboji. To až ve 22. minutě k nařízenému přímému kopu dosprintoval Ziky, který svou pověstnou levačkou (za pomocí lehkého odrazu) překonal hostujícího brankáře a skóre bylo opět remízové – 2:2.

To už si všichni přítomní litoláci mysleli, že by se mohl zápas uklidnit a hrát podle žluto-černých not. Jenže z nepochopitelného důvodu se tak ani omylem nestalo. Soubojů na hřišti přibývalo a sudí je sem tam písknul, sem tam ne. Bohužel pro nás, jeden souboj jako nedovolený odpískal po necelé půlhodince hry a to v našem pokutovém území, nařízenou penaltu soupeř proměnil a šel opět do jednobrankového vedení.

A to bychom nebyli my, kdybychom se necítili ukřivděně s touhou si to vyříkávat. To nám ale bylo osudným, neboť jsme přestali hrát „fotbal“ a po rychlém presingu jsme přišli o míč. Soupeř pelášil po lajně co mu síly stačily a poslal nadýchaný bochánek do vápna, kde svou výškovou převahu využil hostující hráč a tvrdou hlavičkou pod břevno nedal Loudisovi šanci. Tím navýšil skóre na 4:2.

To už litolská sebranka volala na poplach! Snaha nadále kontrolovat hru přetrvávala a soupeř se svou aktivitou snažil přerušit rozehrávku. Při jednom pokusu se nejspíše hostujícímu hráči zatmělo před očima a zcela bez balónu běžícího litolského hráče podkopl zezadu. Na hřišti se okamžitě strhla lehká potyčka, ovšem faulující hráč za tento zákrok uviděl od hlavního sudího okamžitě červenou kartu a byl vykázán z hrací plochy. (Co oči, to pohled na věc…)

 Konec prvního poločasu se dohrával pod taktovkou domácích, kteří tlačili na obranu soupeře a naštěstí se nám do konce prvního poločasu podařilo trefou nováčka Loskota snížit alespoň na 3:4.

Poločasová přestávka oběma celkům prospěla a minimálně byla využita na zklidnění emocí, které na konci první půle panovaly. My jsme si jasně řekli, že budeme maximálně trpěliví a pokusíme se výsledek otočit v náš prospěch. Začátek druhé půle ukázal, v jakém duchu se zbytek utkání ponese. Ano, opět tušíte správně, držet balón na svých kopačkách budou domácí ve snaze překonat tatecký autobus s jedním osamoceným rychlonohým útočníkem na hrotu, který by využil případné dlouhé odkopy a zaváhání našich obránců.

Přesně tak to také vypadalo, centr střídal centr, šance šanci, ale né a né dostat tu nezbednou kuličku do sítě. To se nám podařilo až v 60. minutě, kdy Tomáš Černý alias Budha na hranici faulu odstavil od balonu hostujícího obránce, toho se zmocnil sniper Lukáš Fér a pohotovou trefou podél brankáře se nemýlil – 4:4. Rázem mohla litolská banda i všichni přítomní diváci slavit vyrovnávací gól.

Bohužel po tomto inkasovaném gólu k nepochopení všech přihlížejících se stalo něco, co nemá ve fotbale vůbec co dělat. Emoce hostí přetekly natolik, že sudí rozdal okamžitě dvě červené karty hráčům hostům za nepřístojné vulgarity na svou osobu a vzápětí byl nucen předčasně ukončit utkání. Takový konec utkání si nezasloužila ani jedna strana, neboť do té doby Tatce předváděly účelný fotbal, plný chuti a touhy vyhrát, ale věřím, že my bychom jistě pokračovali v trpělivé hře a utkání se pokusili dotáhnout do vítězného konce a mohli společně s fanoušky, kterým děkujeme za podporu, oslavit výhru po 90. minutě (plus nastavení, které by pochopitelně přišlo, neboť jsme měli připravená esa v rukávu).

Novotný Ondřej